projekt / stavba

Přednádražní prostor - nábřeží

Úvodem je nutno napsat, že tato stránka zobrazuje projekt v době zpracování, tedy ke konci roku 2003. Účelem této studie bylo především vytvořit názor na podobu vymezeného území a též dosáhnout toho aby se navrhované řešení, třeba v modifikované podobě, dostalo do projektové dokumentace zpracovávané firmou SUDOP a.s. Praha na akci \\\"Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem\\\". V průběhu těchto projektových se námi předložená podoba řešení co se týče průchodu mírně změnila, ve věci řešení zastřešení nástupiť byl zpracován jiný návrh (projekt - firma AGN, Ústí nad Labem ve spolupráci s firmou Valbek, Ústí nad Labem). Naše kancelář navrhla pro generálního projektanta (SUDOP a.s., Praha) alternativní řešení zastřešení nástupišť s využitím membránových konstrukcí, které nebude realizováno, nicméně bude objednatelem (SUDOP a.s.) použito jako podklad při navrhování zastřešení v jiných místech.

Vymezení území
Přesné vymezení území nebylo součástí zadání. Celý řešený prostor byl zadán rámcově s tím, že je věcí samotného návrhu, kam až bude zasahovat a jaký prostor bude vymezovat. Řešené území se nachází v centrální městské části Ústí nad Labem. Je tedy zhruba vymezeno řečištěm řeky Labe, řečištěm řeky Bíliny,Malou hradební, přednádražním prostorem a ulicí U nádraží a komunikací spojující centrum města se Střekovem vedoucí na těleso mostu E. Beneše. Takto specifikované vymezení řešeného území je volné a nesmí eliminovat pevné a dané vazby řešeného prostoru na okolní městskou strukturu.

Popis řešeného území
Prostor ústeckého nádraží spolu s kolejovým tělesem jsou umístěny do velmi zvláštního geomorfologického, ale i městského prostředí, kde hrají významnou roli přírodní útvary, jakými jsou řeky Labe a Bílina, masiv Mariánské skály na levém a Kamenného vrchu na pravém břehu Labe. Toto prostředí je navíc přímou součástí centra města, jehož význam nelze při realizaci masivních městských i státních investic opomíjet. Specifika konfigurace centrální městské části v Ústí nad Labem jsou tedy determinována nejen existencí zcela výjimečného přírodního rámce, do kterého je v centru vrostlé, ale také systémem dopravních a stavebních objektů, jejichž provozní zátěž přesahuje prostorové možnosti, které tento přírodní rámec poskytuje. Tímto velmi složitým městským prostorem se zabývala v minulosti řada odborníků, byla vypracováno množství elaborátů různé povahy, na prostor byly organizovány architektonicko urbanistické soutěže. Žádný z těchto výstupů nebyl v plné míře dopracován a realizován a koneckonců nevyřešil uspokojivým způsobem veškeré vstupy a problémy, které sebou toto území nese.V daném území se v současné době připravují poměrně rozsáhlé a náročné investice, které mají na jeho funkci, budoucí provoz, ale také na jeho hmotovou figuru zásadní vazby a vliv. Jsou to především:

* průjezd železniční stanicí Ústí nad Labem (rekonstrukce kolejového tělesa v úseku Krásné Březno – Vaňov)
* dopravní řešení – povodňová hráz Ústí nad Labem

Tyto finančně velmi náročné investice významným způsobem zasahují do objektů ústeckého nádraží, které jsou přímou součástí řešených prostorových souborů a mají tak zásadní vliv na urbanistickou a dopravní koncepci celého nádražního prostoru. Příslušné správní orgány města nemají v současné době k dispozici materiál, který by tyto zásahy do městského prostředí koordinoval a koncepčně je sjednocoval. Není tedy k dispozici podklad, který by bylo možno předložit příslušným strukturálním fondům s cílem zajistit finanční krytí. Právě toto je cílem tohoto elaborátu, jakkoliv má povahu návrhu stavby a podobu určité formy investičního záměru.

Po stránce hmotové lze zadanou městskou strukturu, která má i svůj historický kontext, popsat jako značně nesourodý soubor domů, staveb a dopravních objektů, jejichž vzájemné pozice jsou poměrně stísněné a nevykazují tak možnosti prostorového rozvoje. Tato skutečnost je o to závažnější, že se postupem času a s ním souvisejícím rozvojem automobilismu, zvyšuje provozní zátěž tohoto prostoru.

Urbanistické řešení území
Ústecké nádraží, místo na česko-německé cestě Předmětem řešení je centrální část města, ve které se odehrává komplikovaný soubor dějů a procesů, jejichž přesné a vyhovující vyhodnocení je velmi náročné. V tomto smyslu jsou nároky kladené na investora, ale i urbanistu, dopravního specialistu nebo architekta, který do tohoto prostředí vstupuje, poměrně značné. Předložené urbanistické řešení je vedeno optimistickou snahou posunout, v rámci daných možností, názory na celkovou koncepci tohoto dílčího městského prostoru a snad, jedině tak, se zpětnou platností ovlivnit, příp. doplnit na území připravované investice.

Zpracovaná urbanistická koncepce sleduje tyto následující základní cíle:

* poukázat na nezbytnost potřeby zahájit tvorbu koncepce daného prostoru, která by koordinovala probíhající děje a procesy
* posílit urbanistickou, architektonickou, provozní a funkční kvalitu ústeckého nádraží jako dopravního zařízení
* zapojit levé nábřeží do struktury centrální městské části
* najít možnosti sdružení stavebních počinů na objektech ústeckého nádraží s rekonstrukcí kolejového tělesa
* integrovat nádražní budovu do městského dopravního systému
* překlenout kolejové těleso a nástupiště a vytvořit tak elegantní portál, který vybízí k zastavení a zároveň otevírá cestu dál.

Prostor ústeckého nádraží ať je místem, které vedle své hlavní funkce dopravního terminálu plní také funkce, které jsou obecně kladeny na městské prostředí. Poloha ústeckého nádraží, která je determinovaná pozicí a tvarem kolejového tělesa má to významné specifikum, že leží v přímé vazbě na mostní těleso Dr.Edvarda Beneše mezi centrální městskou částí a Střekovem. Právě střekovský most je pro pěší provoz mezi centrem města a Střekovem jediným vhodným prostředkem. Urbanistické řešení je na těchto dvou významných skutečnostech založeno.

Řešení dopravy a parkování
Současný stav dopravního řešení nádražního prostoru vykazuje některé závažné nedostatky. Nábřežní komunikace je často v jarních měsících zaplavována rozvodněnou řekou Labe a je nutno proto jí uzavírat. Průjezdní profil pod mostní konstrukcí mostu E.Beneše nesplňuje výškové parametry pro podjezd kamionové dopravy, současný podjezd pod mostem zajišťuje samostatný dopravní pruh, do kterého musí najíždět kamionová doprava a dostává se tím do kolize s ostatní projíždějící dopravou. Dalším nedostatkem je absence kapacitního parkování v návaznosti na provoz hlavního nádraží v Ústí nad Labem, v současné době neexistuje možnost zaparkování u nádraží v přiměřené vzdálenosti. V současné době chybí také parkoviště autobusů jak pro potřeby říční osobní dopravy, tak i pro potřeby města.
Předložená dopravní koncepce je svou podstatou doplňkem stávajících známých již projekčně připravovaných řešení, dále navazuje na dopravní potřeby centra města a řeší jeho závažné nedostatky. Navazuje a rozvíjí na dopravní systém předznamenaný Regulačním plánem centra města, v žádné své části jeho změny nevyvolává a tuto založenou dopravní koncepci respektuje. V prostoru přednádraží návrh ponechává jednosměrný provoz a zastávku MHD. Významným přínosem tohoto návrhu je umístění kapacitního parkoviště pod navrženou levobřežní terasu, které může nejen sloužit dopravním potřebám centra města, ale také potřebám provozu hlavního nádraží, které v současné době parkoviště nemá. Vzájemná pozice tohoto dopravního zařízení a nádražních prostor je řešena tak, aby byla docházková vzdálenost k nástupištím pokud možno minimální. Parkoviště má kapacitu 112 míst a je napojené na přednádražní komunikaci nově navrženým tunelem pod kolejovým tělesem. Tunel předpokládá obousměrný provoz a jeho integrace do dopravního systému města si vyžádá určité úpravy křižovatky na předmostí. Parkoviště je tak přístupné jak z ul. U Nádraží, tak ze spojovací rampy mostu E.Beneše s Přístavní ulicí. Nové propojení tunelem bude moci být každopádně přístupné od nádraží, možnost propojení i v protisměru bude třeba ověřit, neboť si vyžádá zásah do křižovatky Předmostí. Ta se sice bude muset přeřešit na návrat k jednosměrně vedené dopravě MHD kolem nádraží a na Mírovém náměstí. V této fázi koncepčního návrhu však nelze pro stísněné stávající prostorové poměry zaručit, zda obousměrné napojení parkoviště bude reálné.Tuto možnost by měla prověřit dílčí dopravního studie tohoto prostoru.

Stejně tak jak předložené dopravní řešení respektuje výstupy ze schválené ÚPD, navazuje na CITYPLANEM projekčně připravovanou stavbu Dopravní řešení (levobřežní komunikace) - povodňová hráz v Ústí nad Labem a doplňuje ji novým využitím komunikace, kterou návrh využívá pro obsluhu navrženého parkoviště.

Dalším dopravním zařízením, které je součástí tohoto návrhu je navržené parkoviště autobusů v místě stávajícího objektu při ústí řeky Bíliny do řeky Labe. Parkoviště, jakkoliv může být také využíváno pro odstavení osobních automobilů, má kapacitu 12 autobusů. Parkoviště není průjezdné a je napojeno na komunikaci K Přístavišti vedoucí podél levého břehu řeky Bíliny.

Provozní vazby
Hlavním novým stavebním celkem, který je součástí tohoto předloženého řešení je nádražní budova a na ní navazující podchod pod kolejovým tělesem vedoucí k jednotlivým nástupištím. Předložený návrh předpokládá úplnou rekonstrukci hlavní budovy a volné osové propojení přednádražního prostoru s prostorem nábřeží. V rámci rekonstrukce hlavní nádražní budovy je vytvořena pasáž, která je pod kolejovým tělesem oboustranně vybavena obchody, službami a sociálním zařízením. Tento průchod směrově a pozičně jasně orientovaný, vede do prostoru levobřežní terasy, která zakládá dobré možnosti vybavení parteru a tvoří zároveň střechu kapacitního parkoviště pod ní. Takto vytvořená „cesta“ by měla nahradit pěší průchod pod kolejovým tělesem vedoucím přímo k patě Benešova mostu. Řešení tak vytváří atraktivní pěší trasu podporující skutečnost, že právě Benešův most je nejvhodnějším prostředkem jak překonat řeku suchou nohou pro lidi jdoucí na Střekov nebo ze Střekova do města.

lokalita:Ústí nad Labem - centrum
objednatel:Město Ústí nad Labem
rok:2009
vedoucí zakázky:Ing.arch. Zdeněk Havlík
autoři:architektonická část - Ing.arch. Zdeněk Havlík, Ing.arch. Luboš Hruška, Ing.arch. Pavel Dvořák (Atelier AP spol. s r.o.)